Aperio

Práce z domova a BOZP z pohledu zaměstnavatele

Autorka: JUDr. Jana Seemanová

Práce z domova je stále častější forma výkonu práce, která umožňuje zaměstnanci vlastní organizaci pracovní doby podle svých potřeb a možností (např. kombinaci pracovního a rodinného života) a zaměstnavateli snížit náklady. Je vhodná především pro rodiče pečující o děti, osoby pečující o seniory či postižené nebo nemocné osoby, pro postižené zaměstnance. Přestože zaměstnanci vykonávají práci z domova, má zaměstnavatel povinnost jim zajistit bezpečný výkon práce. A právě otázkám spojeným s touto povinností, jsou věnovány následující řádky.

Co je „práce z domova"?

Zákoník práce zatím neobsahuje pojem práce z domova, a tudíž ani nestanovuje specifické podmínky pro výkon práce z domova včetně vymezení práv a povinností zaměstnavatele nebo zaměstnance. Práci z domova lze zařadit mezi tzv. práce zvláštní povahy stejně jako např. práce na dálku.

Práce zvláštní povahy je charakterizovaná těmito znaky (§ 317 zákoníku práce):

  • zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje;
  • pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se řídí zákoníkem práce s těmito výjimkami:
    1. právní úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy zákoníku práce se nepoužije,
    2. odchylný postup při jiných důležitých osobních překážkách v práci a přiznání náhrad mzdy nebo platu;
    3. zaměstnanci nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Za práci z domova budeme nadále považovat takovou práci, kdy zaměstnanec pravidelně nevykonává práci na pracovišti zaměstnavatele, ale ze svého bydliště (bytu či domu). V pracovní smlouvě je zpravidla uvedeno místo výkonu práce bydliště zaměstnance. Práce z domova se někdy také nazývá homeworking, teleworking(1) nebo podle místa výkonu práce homeoffice.

Jaké povinnosti má zaměstnavatel?

Zaměstnavatel je povinen pro zaměstnance, kteří vykonávají práci z domova, zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (dále jen „BOZP"). Tento pracovněprávní vztah vylučuje soustavnou kontrolu ze strany zaměstnavatele, a to i v rámci BOZP. Zaměstnavatel v souvislosti BOZP u práce z domova řeší dvě základní záležitosti.

První se týká prevence před poškozením zdraví zaměstnance v rámci BOZP a druhá se týká samotného řešení pracovního úrazu. Pokud se týká BOZP, tak pro práci z domova neexistují žádné výjimky. Zaměstnavatel má vůči těmto zaměstnancům zcela stejné povinnosti v oblasti BOZP jako vůči zaměstnancům pracujícím na jeho pracovištích.

Právní předpisy BOZP obsahují požadavky směrnic Evropské unie(2), např. směrnice č. 89/391/EHS, o provádění opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Základem právní úpravy jsou ustanovení § 101 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Hlavním cílem a úkolem zaměstnavatele při zajišťování BOZP je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci. V oblasti BOZP a při vytváření neohrožujícího pracovního prostředí plní zaměstnavatelé své úkoly jednak vhodnou organizací práce, jednak systémem opatření k prevenci rizik. Další podrobnosti stanoví několik podzákonných právních předpisů (nařízení vlády a vyhlášky)(3) např. nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

Zaměstnavatel je povinen srozumitelně zaměstnance informovat o rizicích jeho práce (např. o škodlivosti rozvržení práce na noční dobu) a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením (např. technologicky nepřipustí výkon práce v noci). Zaměstnavatel je povinen v rámci prevence zaměstnancům pracujícím z domova především zajistit školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP(4), a to v rámci vstupního školení při přijetí do pracovního poměru anebo průběžného školení při změně výkonu místa zaměstnání. Zaměstnavatel zajišťuje poskytování závodní preventivní péče, dále, pokud je potřeba, poskytuje osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky.

Jaké povinnosti má zaměstnanec?

Zaměstnanec má právo a povinnost se podílet na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména dodržováním zaměstnavatelem přijatých opatření a i svou aktivní účastí na řešení otázek BOZP. Zaměstnanec je zejména povinen účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na BOZP, podrobit se preventivním prohlídkám, dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu, nepožívat alkoholické nápoje v pracovní době.

Pracovní úraz či nikoliv?

Největší problémy a otázky z hlediska BOZP vznikají při pracovních úrazech. Pracovním úrazem podle zákoníku práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Poškození zdraví nemusí být jen tělesné, ale i psychické. Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech je upravena jako objektivní odpovědnost za výsledek - za poškození zdraví. Předpoklady odpovědnosti zaměstnavatele vůči zaměstnanci jsou:

  • existence pracovního úrazu,
  • vznik škody,
  • příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a vznikem škody.

Ke vzniku nároku na náhradu škody zaměstnance je potřeba, aby všechny tyto předpoklady byly současně splněny. Chybí-li některý z nich, nárok nevzniká. Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za

  • ztrátu na výdělku,
  • bolest a ztížení společenského uplatnění,
  • účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
  • věcnou škodu.

V případném soudním řízení o odškodnění zaměstnance, má poškozený zaměstnanec procesní povinnost tvrdit (§ 101 odst. 1 obč. soudního řádu) a posléze i prokázat (§ 120 odst. 1 a 3 obč. soudního řádu) všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik nároku. Úrazy typu zlomenina při pádu na rovině, zakopnutí apod. jsou často důkazně problematické, neboť je nutno prokázat, že k úrazu došlo v době, kdy zaměstnanec vykonával práci a že je zde zachována přímá příčinná souvislost s plněním pracovních úkolů. Je-li ovšem ze samotného úrazu zřejmé, že k němu došlo např. při manipulaci se strojem, přístrojem apod., pak by větší problémy s uznáním úrazu vznikat neměly.(5) Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznámit svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, svědků popř. i za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast BOZP. Zaměstnavatel vede v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny.

Jaká se doporučují ujednání v pracovní smlouvě?

Zaměstnavatel by měl se zaměstnancem v pracovní smlouvě smluvně zabezpečit dodržování BOZP. Jedná se především

  • o úpravu pracovní doby, kdy zaměstnanec nesmí pracovat.
  • zavázání zaměstnance k čerpání bezpečnostních přestávek.
  • uložit zaměstnanci evidovat pracovní dobu.
  • o ujednání týkajících se strojů, přístrojů a vůbec veškerého nářadí, s kterým zaměstnanec doma pracuje. Pokud jim zaměstnavatel předává stroje, přístroje apod. (např. výpočetní techniku) na potvrzení, pak by jim měl také předat místní provozně bezpečnostní předpis § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, ve kterém stanoví požadavky na bezpečné užívání stroje nebo přístroje.(6)
  • o ujednání o možnosti přístupu zaměstnavatele na pracoviště. Zaměstnavatel nemá bez souhlasu zaměstnance přístup na pracoviště (bydliště) zaměstnance, který vykonává práci z domova. Nemůže kontrolovat jeho pracovní podmínky a bezpečné pracovní prostředí a prevenci v ochraně bezpečnosti. Zaměstnavatel by si měl v pracovní smlouvě sjednat v pravidelných intervalech možnost přístupu na pracoviště (bydliště) zaměstnance za účelem kontroly bezpečnostních rizik a v případě pracovního úrazu za účelem zjištění příčin úrazu.

Závěr

Jak výše uvedeno, povinnosti zaměstnavatele v oblasti BOZP vůči zaměstnanci vykonávající práci z domova a zaměstnanci vykonávající práci na pracovišti u zaměstnavatele jsou stejné. Zaměstnavatelé někdy uvádějí, že důvodem proč neumožňují práci z domova ve větším množství(7), je nemožnost kontroly zaměstnance i v oblasti BOZP. Ve skutečnosti je to ovšem právě naopak. Práce z domova se řadí mezi způsoby organizace práce, které zlepšují zdraví a pohodu lidí při práci – tzv. podpora ochrany zdraví na pracovišti (POZP).(8) Výkon práce z domova je tedy z hlediska BOZP bezpečná. Oficiální statistiky pracovních úrazů u domáckých zaměstnanců jako u specifické kategorie se nevedou(9) a ani soudní spory s těmito zaměstnanci v oblasti BOZP neexistují. Z pohledu BOZP nevznikají v praxi mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vážnější spory či konflikty, proto lze zaměstnavatelům doporučit, aby žádostem o práci z domova svým zaměstnancům povolovaly a tím jim umožňovaly nejen bezpečnější výkon práce, ale i třeba kombinaci rodinného a pracovního života.


1 http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema_tydne/pracedoma07.html

2 http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/legislation

3 http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/legislation

4 http://www.bozpinfo.cz/msp-osvc/rady-a-doporuceni/desatero-podnikatele/desatero_skoleni_nzp070101.html

5 http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema_tydne/pracedoma07.html

6 http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/tema_tydne/pracedoma07.html

7 http://www.bozpinfo.cz/knihovna-bozp/citarna/clanky/lidsky_cinitel/doma1008.html

8 http://osha.europa.eu//fop/czech-republic/cs/publications/files/cs_94.pdf

9 http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/660041B51A/$File/312408-tab.pdf, http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/12002CB03E/$File/KapitolaII.pdf


JUDr. Jana Seemanová

O autorce

JUDr. Jana Seemanová, specialistka na právní postavení rodičů na trhu práce, dlouhodobě působí ve webové právní poradně APERIO a jako lektorka kurzů pro rodiče.

 


Projekt "Podpora slaďování pracovního a rodinného života" byl podpořen v rámci operačního programu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem.
Projekt CZ.1.04/5.1.01/51.00027

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost     
(podrobné informace na www.esfcr.cz)

loga OP LZZ, ESF, EU


Přečtěte si rozhovor s Janou Seemanovou - Znát své možnosti je pro rodiče významnou pomocí.

Objevte další články na téma:

Rychlé odkazy

Vydali jsme

Rodiče ve firmě
Praktický průvodce managementem mateřské
a rodičovské rodičovské dovolené pro firmy

Lidé jsou to nejcennější, co máte - obálka

Lidé jsou to nejcennější, co máte
Prorodinná opatření ve firmách

Lidé jsou to nejcennější, co máte - obálka

Oblíbené

Nebojujte se zákony - příručka nejen pro rodiče 2016
legislativa, myšlenkové mapy, příklady z praxe

 Nebojujte se zákony. Příručka pro rodiče 2016 - ke stažení ve formátu PDF, velikost 1 MB

* Příručka je zdarma a můžete si ji po dohodě vyzvednout v kanceláři.
* Příručku si můžete stáhnout ZDE (formát PDF, velikost 1 MB).
* Pokud si přeje příručku zaslat poštou, bude vás stát cenu poštovného nebo jednotlivé články objevte v Rady a informace.

Vzdělávání

Školení pro management a oddělení HR
Rodičovské kurzy pro vaše zaměstnance a zaměstnankyně
Přehled všech kurzů a seminářů pro rodiče najdete ZDE
Školení pro odborníky připravujeme na míru, kontaktujte nás.

Podpořte nás

Pomohlo vám APERIO? Pokud ano, prosíme přispějte darem na číslo účtu 333 777 555 / 2010 variabilní symbol 333
Do zprávy pro příjemce označte platbu jako "dar."
Odkaz na platební bránu i další možnosti, jak nás podpořit, najdete na donorské stránce.
Děkujeme!

Máte nás rádi?
Nakupujte ve svých oblíbených internetových obchodech přes web GIVT.cz. Část z vaší útraty půjde na naši podporu.
Nestojí Vás to nic navíc!

Podpořte nás snadno nákupem ve svém oblíbeném e-shopu přes givt.cz

Donoři

Obsah sekce HR point/PRO FIRMY byl podpořen v rámci projektů Rovné zacházení na pracovištích v Praze (OPPA) a Podpora slaďování pracovního a rodinného života (OP LZZ).

loga OPPA
Evropský sociální fond; Praha a EU:
Investujeme do vaší budoucnosti

loga OP LZZ