Aperio

Nadějné porodnické kvasy

20. 12. 2010, psáno pro Lidové noviny

Autorka: Eva Labusová

Dnes ve vězení oslaví své 58. narozeniny Ágnes Geréb, mezinárodně uznávaná maďarská lékařka a porodní asistentka, ztělesňující úsilí žen za autonomii při porodu. Za dobu své praxe pomohla na svět asi devíti tisícům dětí, z toho třem a půl tisícům v domácím prostředí. Proto se znelíbila maďarskému státu, který v rámci standardní nabídky porodnických služeb porody doma striktně omezuje. Zakázat je z hlediska právního řádu nemůže, ale prakticky je znemožňuje tím, že nedovoluje porodnickým profesionálům, aby u takových porodů asistovali.

Dr. Geréb se zastrašit nedala, svou práci přes zákaz vykonávala dál, až byla 5. října letošního roku zatčena. Nyní v tříměsíční vyšetřovací vazbě čeká na rozsudek. (Podrobnosti k případu lze nalézt např. na www.denikreferendum.cz).

Naději na změny k lepšímu vzbudilo rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který minulý týden Maďarsko odsoudil za porušení práva na soukromý život těhotné ženy, jež chtěla své dítě přivést na svět doma, ale z výše uvedených důvodů nemohla. Podle rozhodnutí štrasburského soudu jí musí maďarský stát jako odškodné zaplatit 1250 Eur.

Netřeba hledět do Maďarska

Situace v ČR je podobná. Nezanedbatelné množství našich žen projevuje nespokojenost s rutinními přístupy k porodu v některých porodnicích, a jako - často nouzové - řešení nakonec volí porod doma. K němu hledají odbornou péči, nejčastěji porodní asistentku. Vinou politiky MZ a jeho nedávné „sálové vyhlášky" (LN 2.12.2010) je ale tato péče nedostupná.Zaplaví nyní štrasburský soud stížnosti od českých žen? Není na čase najít kompromisní řešení? Přestat tvrdit, že bláznivé domorodky (mimochodem povětšinou s vysokoškolským vzděláním) volají po návratu do středověku, a raději přemýšlet, jak můžeme výdobytky moderního porodnictví využít ve prospěch žen, aniž zindustrializujeme porod většiny z nich?

Proč chtějí některé ženy raději rodit s porodní asistentkou?

  • Protože její přístup k péči je jiný. Zatímco lékař je odborník vyškolený na řešení patologií, jsou zvyklý jednat rychle a „technicky", asistentka poskytuje ženám podporu časově neomezenou, trpělivou a neintervenční, která výrazně napomáhá k potřebnému rozpoložení mysli a pocitu intimity, jež spontánní porod (podobně jako milostný akt) potřebuje.
  • Protože nabízí na míru šitou kontinuální péči, tj. doprovází ženu od početí přes porod až k šestinedělí, a často i déle. Porodní asistentka pracující v terénu zná i rodinná zázemí, a může pracovat také s psychologickými faktory, které průběh porodu zásadně ovlivňují. V některých zemích je běžné, že samostatné asistentky „své" rodičky" doprovázejí k porodům do porodnic a porod odvedou s plnou odpovědností, ač tu nejsou zaměstnány.
  • Protože jdou za ženou tam, kam si to ona přeje. V demokratických zemích běžně fungují jak centra pro přirozený porod přímo v nemocnicích, tak porodní domy, a je zajištěna i návazná péče pro těch nemnoho žen, které z nějakého důvodů chtějí rodit doma.
  • Protože výzkumy potvrzují, že čím méně intervencí žena při porodu zažívá, tím rychleji se po porodu zotaví, lépe kojí a radostněji prožívá rané mateřství. Také dětem takový porod svědčí.

V ČR ženy na výběr nemají

Poskytování porodnických služeb má u nás monopolní prolékařský charakter. Snahy o jiné pojetí jsou shazovány i démonizovány. Svědčí o tom i případ české Ágnes Geréb – samostatné porodní asistentky Ivany Königsmarkové. Ta momentálně taktéž čelí soudnímu procesu, který bude zjišťovat, zda trvalé postižení dítěte narozeného doma způsobil porod mimo nemocnici a neúmyslné zanedbání péče, či nikoliv. Přesto se některá média včetně renomované ČT 24 nerozpakovala přinést v této věci příspěvky v duchu jednoznačné informace, že  „dítě bylo poškozeno v důsledku porodu doma". Co když soud – třeba ten ve Štrasburku – zjistí, že by dítě stejně dopadlo i v porodnici?

Nejde jen o porody

Každý, kdo nemá mysl zasaženou ideologickou slepotou, může nahlédnout, že v dohadech o porody se jedná o víc než o způsob příchodu dětí na svět. Jde o problém svědomí, o rozdíly světonázorové. Někomu vyhovuje žít podle trendů doby, k nimž v současnosti patří porod lékařsky vedený. Jiní volí cestu vlastní odpovědnosti, která může jít proti trendům a v případě porodu nezřídka vede k úsilí o porod lékařsky nerušený.
Neochota zohlednit potřeby menšiny doprovází také v porodnictví ozdravný proces, jímž po prožitém traumatu totality česká společnost stále ještě prochází. Jeho fáze lze zjednodušeně popsat např. takto:

  1. pohled zpět: rekonstrukce, znovuprožívání traumatu
  2. popření problému: strach, zlost, agrese
  3. pocit „ticha": deprese, osamění
  4. vhled do problému: hledání nových řešení
  5. nový začátek, radost z obnovy.

A tak jsou ty porodnické kvasy vlastně nadějné. Jen se nesmíme nechat odradit tím, že proces uzdravování může trvat mnohem déle než bychom si přáli. Tak jako porod sám.


 

Eva Labusová, www.evalabusova.cz